1991 -1992 -1993 -1994 -1995 -1996 -1997
Tak předně jeden nesmazatelný fakt: oddíl "FIRE DRAGON" byl oficiálně založen dne 12. 12. 1990 jako přípravka do oddílu "COBRA CLUB" pod vedením Ing. Ivo Kališe. Práce tehdy s malými dětmi se ujali Tomáš Zapletal - dnes mistr oddílu Fire Dragon (v té době II. TJIE - modrý pás), Petr Míl (II. TJIE-modrý pás) a Magda Stodolová (IV. TJIE - oranžový pás). Oddíl převážně tvořily Skalické děti, potom tu bylo pár dětí z přilehlých Raškovic.
Zakládajícími členy tedy byli: K. Klimánková, K. Žvaková, L. Šebestová, S. Teprová, I. Korhelová, M. Smažáková, O. Přibylová, L. Adamusová, K. Šebesta, A. Hlisníkovský, P. Adamus, T. Baran, P. Zahradník, P. Mališ, H. a J. Syslovi, J. Blahuta, M. a J. Tobolovi, P. a T. Motyčkovi, M. a M. Frýdečtí, D. Heindrich, V. Žvak, H. Teper, P. Comorek, R. Paseka a R. Melichařík.
Když nad tím tak uvažuji, z těch zakládajících členů v oddíle zbyli už jen tři: bratři Motyčkovi a L. Adamusová - čest jejich věrnosti!
Rok 1991 byl rokem ve znamení tréninkových začátků. My tři začínající trenéři jsme se učili vedení skupiny, no a děcka krůček po krůčku pronikala do základů Kung-Fu. Školní rok jsme ukončovali soustředěním, které proběhlo ve dnech 12.-19. 7. 1991 na Morávce u Bebka. Tam se všem moc líbilo, počasí nám vyšlo a všichni-malí i velcí odjížděli domů s dobrým pocitem v duši.
V organizaci oddílu se taktéž udály jisté změny. Magda Stodolová se dne 7. 9. 1991 na Frýdeckém zámku stala Magdou Zapletalovou a trenérské řady opustil Petr Míl, protože mu studium na vysoké škole zabíralo čím dál tím více času.
Do oddílu přibyly nové tváře: T. Gongol, P. Kubala, A. Cesar, P. Fajkus, V. Piskoř, P. Kozelský, T. Řihošek a P. Zima. Taktéž z těchto lidí zůstali oddílu věrní pouze dva V. Piskoř a P. Zima - díky kluci!
Začátkem tohoto roku se udála jedna velice významná událost-první páskování na technické stupně IV. a V. Tjie. Dne 25. 1. 1992 první členové tohoto oddílu obhájili technickou vyspělost příslušící žlutému či oranžovému pásu. Toho dne obhájili žlutý pás P. Adamus, M. Frýdecký, T. Gongol, A. Hlisníkovský, P. Kubala, T. Motyčka, P. Motyčka, O. Přibylová, K. a L. Šebestovi, K. Žvaková; oranžový pás získali L. Adamusová, M. Frýdecký, K. Klimánková, R. Paseka a J. Syslo.
Soustavným zdokonalováním jsme společně dospěli k tomu, že již začínalo být co ukazovat, a proto jsme se dne 4. 7. 1992 zůčastnili první veřejné ukázky v rámci konání sportovního odpoledne pořádaného TJ Sokol na Skalickém fotbalovém hřišti, aby i rodiče zaregistrovali pokroky, kterých jejich ratolesti za uplynulé období dosáhly. Následně nato navazovaly první otištěné články o našem oddíle v místních plátcích (co naplat, byli jsme mezi prvními).
Letní prázdniny byly opět ve znamení týdenního soustředění pro změnu opět na Morávce (ve dnech 6.-13. 7. 1992). Na všechny tehdy velice zapůsobil trénink v bouřce a návštěva p. Vasiliu Nikose (II. Toan) sparring partnera prezidenta české sekce Chan Shaolin Si p. P. Trošáka (IV. Toan). Společné tréninky utužily jak bojovníky samotné, tak i kolektiv jako celek. Za zmínku ještě stojí pomsta tzv. lufťáků (lidí z města majících v dané lokalitě víkendové chaty), kteří nás za nedodržování odpoledního a já nevím jakého ještě klidu "potrestali" propícháním pneumatik našich zásobovacích vozidel. Jeden nerudný majitel nemovitosti na nás dokonce za vstup na jeho pastvinu pustil psa. Nakonec ale vše dobře dopadlo, nenechali jsme si takovými exoty zkazit náladu a soustředění dovedli do vítězného konce. Touto cestou bych chtěl ještě poděkovat rodičům některých dětí, zvláště manželům Adamusovým, Šebestovým a M. Melichaříkovi, bez jejichž obětavé pomoci při organizaci a zabezpečení těchto soustředění by jejich realizace byla nemyslitelná.
Koncem listopadu (dne 21. 11. 1992) jsme uskutečnili ještě jednu miniukázku pro zástupce oddílů patřících pod ČASPV (Česká asociace sportu pro všechny) v rámci pořádání semináře cvičitelů III. Stupně.
Rok 1993 začal velice slavně. Si-fu rodina se rozrostla o jednoho člena Martínka. Bobek přišel na svět dne 9.1.1993 a všichni mu přáli, aby se brzy potatil a pomamil a rozšířil tak řady bojovníků Skalického klanu.
Tréninková práce oddílu se pomalu stabilizovala. Dne 6.2.1993 proběhlo v pořadí již druhé páskování na technické výkonnostní stupně. Tehdy žlutého pásu dosáhli P. Fajkus, P. Zahradník, P. Zima; oranžový pás získali A. Cesar, P. Kozelský, V. Piskoř, T. Řihošek, V. Žvak, T. Baran, A. Hlisníkovský, P. Kubala, P. Motyčka, T. Motyčka, K. Šebesta, L. Šebestová; zelený pás vybojovali L. Adamusová, J. Syslo.
Dne 3.4.1993 výkvět oddílu provedl krátkou ukázku u příležitosti výroční schůze představenstva TJ Sokol Skalice jako poděkování za vše a pochlubení se, čeho všeho jsme dosáhli.
Tento rok jsme taktéž oficiálně rozjeli kurzy Kung-Fu pro začátečníky pod záštitou Domu dětí a mládeže ve Frýdku-Místku (dále jen DDM) v tělocvičně 10. ZŠ ve Frýdku, které prakticky fungují dodnes. Těmito kurzy prošlo neuvěřitelné množství lidí. Chtěl bych touto formou poděkovat všem skalním členům oddílu, kteří se podíleli na organizačním zabezpečení "nováčkovských" tréninků a hlavně vedoucí pracovnici DDM pí. M. Cidlíkové, která nad námi po celou dobu drží ochrannou ruku.
Tradičně začátkem července proběhlo soustředění oddílu tentokrát na chatě P. Bezruče na Grúni. Je zajímavé ač poblíž nejsou žádné skály, bylo toto soustředění zaměřeno na základní horolezeckou techniku. Děcka se hlavně naučila vázat "dračí smyčku" a jiné uzly, zapnout se do "sedáku", součástí byla jízda na kladce…a samozřejmě tvrďácké tréninky Wu-Shu uprostřed lesního hvozdu. No a abych nezapomněl, začínalo se pomalu s výukou topografie. Soustředění proběhlo v pohodě, nikdo "neumřel" a tak vše dobře dopadlo. Letní prázdniny jsme ukončili víkendovým stanovým tábořením na Sosnině (tábořiště na břehu řeky Morávky). Ve dne jsme blbli, večer se zpívalo a hrálo na kytary u táboráku, zkrátka super.
DDM nám na revanš za vedení kurzů umožnil víkendový pobyt na Bezručově chatě na Grúni, tentokrát v listopadu tohoto roku. Vzhledem k tomu, že se vyjíždělo v pátek po práci a z Visalají na Grúň je to nějakých 6 km pěškobusem po úzké stezce a potmě (pouze za svitu baterek), udělala na nás všechny dojem romantika tohoto pochodu. Páteční večer byl potom vyhrazen zkoušce z dospělosti H. Syslovi, který se jí zhostil se zkušeností rodilého pijana a protřelého samuraje. V sobotu jsme uspořádali turnaj, který spočíval v doručkování rukama, ve kterých byly prázdné láhve od vína bez toho, aniž by se nohy dostaly z místa, v nejzazším bodě zanechání jedné láhve a po té zbylé se dostat zpět, aniž by se soutěžící dotkl země jinou částí těla, než špičkami nohou anebo těma láhvema. Užili jsme si spoustu legrace-a co dodat, turnaj vyhrála má trenérská maličkost.
Na Grúň jsme tohoto roku přijeli ještě jednou tentokrát oslavit Nový rok a rozloučit se s tím starým. Ve dnech 26.-29.12.1993 se tedy uskutečnil poslední ukončovací slez včetně zimních sportů (lyžovačka aj.) a radovánek, při kterých nechyběla ani tradiční koulovačka.
Tak předně, do oddílu přibyli dalí nové tváře a to: E. Golatová, K. Pumperla, P. Válek, M. Kaválek, J. Čapčuch a bratři Hloušci. Z těchto lidí již v kontaktu s námi zůstal pouze P. Válek.
V tomto roce jsme si předně opět přijeli zařádit na Grúň (zde se již začínáme cítit jako doma) tentokrát o jarních prázdninách. Co se týče počasí, tak to nás zde zatím ještě nikdy nezklamalo. Tak i tentokrát zde byla spousta čerstvě napadaného sněhu jako stvořená k zimním radovánkám. Tehdy jsme si poprvé užili "koupání ve sněhu" (to opravdu nemá chybu!), jakož i tvrďáckého tréninku ve sněhové vánici. Kromě toho, nevím, koho to již napadlo, zkrátka někdo dostal nápad zahrát si v tom kyprém sněhu americký fotbal. Zpočátku to vypadalo nevinně, ale v průběhu se z toho vyklubala pěkná saďárna. Nicméně i přes četná zranění způsobená následkem hry se to všem moc líbilo a můžu říct, že si to při každé možné příležitosti zopakujeme.
Začátkem letních prázdnin se již tradičně uskutečnilo soustředění. Vzhledem k tomu, že postupem času došlo ke zkvalitnění organizačního zabezpečení, což nám dovolilo vymýšlet stále těžší a těžší úkoly potřebné pro úspěšné dokončení této akce, rozhodli jsme se ji přejmenovat na "HELL CAMP" (pozn. Pekelný tábor).
Nuže tato akce se uskutečnila v Bukovci u Jablůnkova. Do cílového místa jsme se přesunuli na kolech, no a týden plný blbnutí a zábavy mohl začít. Krosové běhy s buzolou, koupání a blbnutí ve vodě, výlety na kolech, večer táboráky s kytarou, spánek ve stanech či pod širákem nebo stěžejní akce soustředění "Pochod přežití", na konci vyhlášení doutěže o "Velkého či malého draka", to vše zapříčinilo, že nám tenhle týden rychle uběhl.
Do oddílu přibyli noví zobani! Jsou to: D. Dorociak, L. Svobodová, P. Musálek, M. Madaj a R. Hověžák. Z těchto lidí zůstal oddílu věrný pouze Danek Dorociak.
Jarní prázdniny byly opět ve znamení zimních radovánek na Grúni. Tentokrát jsme si užili hlavně hodně mrazu, takže jsme se věnovali pouze svému občerstvování v přilehlém pohostinství "U Charbuláka" popř. vyvedení se ze stavu lehké podnapilosti speciálně upravenými tréninky. Za zmínku stojí náš ranní organizovaný běh přes sjezdovku, čímž jsme staré horaly jdoucí do hospody vyvedli z míry natolik, že jen nevěřícně kroutili hlavou.
Letní "HELL CAMP" proběhl ve dnech 8.-14.7.1995 pro změnu opět na Grúni (DDM-díky, díky, díky!). Postupem času již v těchto soustředěních zakořenili akce typu pochod přežití aj., takže hrubá kostra již byla dána, jen se už zdokonalovalo. Pochod přežití se nám vůbec vydařil. Přes den bylo jakž tak, což stačilo ke splnění stanovených úkolů. Problémy začly až při noční bojovce, když vodou nasáklá zem společně s v bažině vtipně ukrytým pokladem udělaly své. Někteří bojovníci to komentovali velice nevybíravými slovy, a to ještě nebyl konec. Při ukládání ke spánku začlo hustě pršet a pršelo až do rána, takže některým "táborníkům" se noc zdála nekonečnou. Nechci se chválit, ale má geniální hlava opět zapřemýšlela a vypotila noční tréning. O tom se nedá psát, to je třeba zažít! Když v jednu hodinu ráno písknete vztyk a nástup na trénink, není možno se nezasmát při pohledu na ty rozespalé a překvapené tváře...ale stálo to zato! Všem to při té rozespalosti nějak pořádně nedocházelo, a tak k ráně v zápalu boje nebylo daleko. Nic netrvá věčně, tak po závěrečném táboráku každému zůstala placka a pár pěkných vzpomínek (doufám!).
Tento rok byl na zápisy v kronice chudší. Předně nováčci: jako každoročně i letos jsme z 10. ZŠ přibrali talentované lidi, kterým jsme nabídli možnost dalšího zdokonalení v našem oddíle. Byli to: R. Javorek, T. Borák, D. Kozel, I. Adamusová a L. Jurková. Taktéž tento rok řady skalického oddílu rozšířil Michal Madaj.
Na Grúni se již začínáme cítit jako doma. Tentokrát jsme se tam vydali s bojovníky se spřáteleného oddílu stejného stylu se sídlem v Bašce. Jeden listopadový víkend jsme prožili společným trénováním v hlubokém lesním hvozdu, večerními pyjatykami a bezuzdnými taškařicemi v přilehlém pohostinství pod sjezdovkou...zkrátka samurajská pohoda! Hlavní událostí této akce byla zkouška z dospělosti dvou našich bojovníků Michala a Kamila. Oba se jí zhostili s odhodláním pravých samurajů a žíznivostí kavárenských povalečů a prošli všemi nástrahami této zkoušky bez větší úhony. Takže za rok!!!
A opět noví členové! J. Hovjacká, L. Kopčáková, nejmladší z bratrů Hloušků, E. Fajová, sourozenci Koneční a M. Kaňok.
Tento rok byl ve znamení prvního selete. Od té doby každé letní prázdniny vyškrábeme své peněženky, a kdyby na chleba nebylo, akce sele se musí uskutečnit.
Tehdy jsme ovšem vše podnikali poprvé v rámci "družebních" vztahů právě s oddílem z Bašky, a můžu říct, že vše (počasí, nálada atd.) vyšlo na jedničku. Selátko všem chutnalo, pivo teklo proudem, takže spokojenost všech zúčastněných neznala mezí.
Poslední víkend v listopadu tohoto roku jsme si opět odskočili zařádit na Grúň. Vzhledem k tomu, že dva bojovníky opět čekaly zkoušky z dospělosti, všichni se na tuto akci velice těšili (to víte, každého potěší, když vidí trpět druhého). Za zmínku ještě stojí dovádění na lopatách na přilehlé sjezdovce a večerní návštěva hospody "U Charbuláka", která zase stála zato v tom opačném slova smyslu (ředěné pivo, zákaz hry na kytaru-rozhodnutí majitelů pohostinství; mimo jiné: mohu prohlásit, že díky p. Charbulákovi jsou vztahy na tomto vršku v šeré totalitě).
V tomto roce jsme taktéž poprvé uskutečnili akci, která se "uchytila" a je našim oddílem pravidelně provozována. Jedná se o výroční předvánoční schůzi, což v praxi znamená, že se někdy těsně před vánočními svátky společně sejdeme někde v restauraci, dáme si dobrou večeři, zajdeme si na kuželky, poklábosíme, vypijeme nějakou tu tequilu, popřejeme si šťastné svátky a pak se rozejdeme ke svým rodinám.
Noví členové v oddíle: N. Biolková, L. Míček, M. Pluhař, P. Špoková, L. Peřichová.
Tak hned z kraje, účastnili jsme se turnaje "Otwarte majstrovstva - Budo Polska" - seniorský turnaj v Polském Bieruni, kde náš "velký bojovník" Daneček Dorociak vybojoval 2. místo v semi kontaktu nad 90 kg.
Během páskování na technické stupně na OŘ PČR v Místku se rozdělily tyto barvy: Žlutého pásu dosáhli M. Špoková, O. Jaroš, J. Dostál a L. Mrkva, s oranžovým pásem odešli V. a J. Holišovi, D.Q.Anh (Kája) a J. Adamus. Modrý pás si vybojoval Adam Hrabec.
Proběhlo také seminář - Žory (Polsko), což pro náš oddíl znamenalo oficiální mezinárodní zastřešení Polskou unií Kung-Fu. O prázdninách jsme taky na fotbalovém hřišti ve Skalici ukázali, co všechno umí "shaolini ze Skalice". V červenci jsme vyrazili - opět ve vší parádě - na vandr na Půlčínské skály, dokonale jsme si polezli po skalách, ve velkém stylu jsme zjistili, že dýmovnice "fungují" ;-), a pořádně jsme si to užili. První měsíc nového školního roku, chvíli po prázdninách opět Skalicí rozvoněly libé vůně našeho pečeného kamaráda - aneb co jiného než AKCE SELE 2005. Tradičně na podzim jsme naše bojovníky "juniory" vyslali na Předvánoční turnaj Wushu v Karviné a dopadlo to takhle:
Dju-Su začátečníci - chlapci
1. místo - J. Adamus
2. místo - O. Jaroš
Dju-Su začátečníci - dívky
1. místo - V. Holišová
2. místo - M. Špoková
Kata začátečníci - chlapci
3. místo - O. Jaroš
Kata starší žáci - chlapci
3. místo - J. Adamus
Kata začátečníci - dívky
1. místo - M. Špoková
Celý rok jsme jako tradičně ukončili výročním mecheche v restauraci Rubikon těsně před Vánoci.
...letem světem rokem 2006:
Opět jsme přijali do oddílu nové členy, kteří úspěšně zakončili rok dřiny na 4.ZŠ:
K. Žižková, M. Krumlová, P. Svobodová, J. Pravec, M. Bukovan, A. Nováček, D. Hrabcová, L. Biolek, F. Štajger, R. Pokorný.
Dále pro oddíl významná událost: Navštívili jsme vystoupení OPRAVDOVÝCH SHAOLINSKÝCH MNICHŮ v Ostravě (hala Sareza). O jarních prázdninách jsme strávili týden na Morávce - Penzion U přehrady - týden plný koulování, bobování a vůbec dobré nálady.
Páskování proběhla v tomto roce dvě (na jaře a na podzim). Za tento rok tedy dosáhli žlutého pásu M. Krumlová, J. Pravec, M. Bukovan, A. Nováček, D. Hrabcová, L. Míček. Oranžový pás získali M. Špoková a O. Jaroš a zelený pás si vybojovala Veronika Holišová. Blahopřejeme!!
O prázdninách opět proběhla celoodílová exhibice pro "Sokoly" na Skalickém hřišti, další prázdinová akce byla opět na Morávce, tentokrát "Letní soustředění" - pár dnů strávených jak v potu tváře na hřišti tak i plných radosti v bazénu i mimo něj ;-). Krásnou a nezapomenutelnou tečkou za tímto týdnem bylo pasování nových členů do oddílu u slavnostního ohně pod dohledem "Velkého Emila".
Do konce prázdnin jsme se sešli oddílově ještě jednou, a to na Sosnině, při společném výletě na kolech. Krátce po prázdninách - nejočekávanější, pomalu už legendární žranice - akce SELE. Než však rok skončil, úspěšně jsme otevřeli nový ročník pro mladé bojovníky na 4. ZŠ, v prosinci jsme se pak sešli na tradičním mecheche, popřáli si pěkné svátky a hurá do dalšího roku.
Pokračování příště...