Historie stylu:
Dovednosti vedoucí v boji k vítězství byly během lidského bytí rozvíjeny a trénovány.
Avšak rozšíření a preciznosti bojového umění vděčíme mnichům z kláštera Shaolin.
Zejména se těšil důležitosti mnich jménem
Bodhidarma (Ta-Mo) 28. následník Gautama Buddhase,
jako zakladatel řádu Shaolin. Bodhidarma pocházel z jihoindického Tamulu, lépe řečeno z Kanchipuranu,
města v blízkosti Madrasu. Vydal se na cestu do Číny, aby tam rozšiřoval Chan Budhismus.
V jeho cestovním zavazadle se nacházely metody jógy a meditací, stejně tak indické bojové systémy "Varma Kalai" a "Kalaripayat".
Když Bodhidarma okolo roku 520 n. l. (v době dynastie Liang 506-550 n. l.) dosáhl Číny,
odebral se na dvůr čínského císaře Liang Wu-Ti. Ten mu poskytl audienci a ptal se jej na jeho požadavky.
Pln nadějí se Bodhidarma vyjádřil čínskému císaři. Narazil však na neporozumění a rozhodl se proto cestovat dále,
až dorazil do provincie Honan.
Zde vystoupil na horu Hao-Shan, do tamnějšího kláštera Shaolin, kde devět let meditoval v jedné jeskyni.
Podle ságy se jeho stín vtiskl vtiskl do skály. Ještě dnes je v klášteře Shaolin k zhlédnutí kousek skály
s vyobrazením Bodhidarmovy siluety. V jedné z nejzajimavějších pověstí stojí: Bodhidarmovi se během meditace
v nejmenované jeskyni zavírali oči. Ze samé zlosti nad svou únavou si uřízl obě víčka a hodil je do prachu.
Na tom místě pak vyrostly ze země dva čajovníky.
Po devíti letech meditací se stal Bodhidarma prvním patriarchou Chan Budhismu a vyučoval mnichy osmnácti
statickým cvičením a dvaceti čtyřem svalovým cvičením, aby si zlepšili svou psychickou a fyzickou kondici.
Tak se stal Shaolinský klášter kolébkou asijského bojového umění, kde se Shaolin Kung-Fu vyvíjelo z indických
bojových technik a prvků jógy
Z Číny se rozšiřovala bojová umění do celého světa. Charakteristické proto je čínské přísloví: "
Všechna bojová umění pocházejí ze Shaolinu." Poté, co byl princip CHAN SHAOLIN SI za doby vlády
Mao-Tse Tunga téměř vyhlazen, vznikla počátkem 70. let v Německu skupina bojovníků pod vedením
asijského profesora Si-Fu
Tse Tjero Khana, která vyvolala rozruch po celé Evropě.
Následovala vystoupení v německé i mezinárodní televizi.
Po nějaké době se vedle 1. Shaolin skupiny vytvořila skupina druhá pod vedením
Si-Fu Klause Poestgese
(držitele IX. Toanu), z které vznikli četní trenéři. Tréning probíhal ve čtyřech hodinách
- sestával se z meditací, statických cvičení, cvičení "dračího" stylu a cvičení ve dvojicích.