Vyhýbej se svému nepříteli. Pokud
se mu nemůžeš vyhnout, chovej se
tak, aby se on příště vyhnul tobě.

Si-fu Tomáš Zapletal 
(4.toan)
zapletaltom@seznam.cz

Chan Shaolin Si & Dju su Kung Fu

Chan Shaolin Si

   Tradiční styl bojového umění Kung-Fu pocházející z oblasti pohraničí Mongolska a Číny, který poprvé přinesl do Evropy Si-Fu Tse Tjero Khan.

Princip Chan Shaolin Si, věrný tradicím kláštera Shaolin, se skládá z:
   – forma Velkého draka – má 9 částí a skládá se s celkem 248 pohybů imitujících pohyby tohoto mystického tvora.
   – 18 statických dechových cvičení na principu izometrického napínání svalů spojeného se správnou technikou dýchání.
   – 18 cvičení s partnerem, ve kterých se adept učí aplikovat kombinace technik v sebeobranných situacích (tzv. dračí techniky)


Chan

   Čínský výraz pro filozoficko-duchovní směr známý pod japonským názvem ZEN, který vychází z buddhistického náboženství. To vzniklo na území severní Indie v 5. století př. n. l. Postupným šířením mnichy se toto učení dostalo na čínské území kolem 2.století n.l. po tzv.: „ hedvábné stezce“. Jeho zjednodušenou formu, ovlivněnou státním náboženstvím Číny – Taoismem, přinesl kolem roku 530 n.l. do této země indický učenec BÓDHIDDHARMA (TA-MO). Součásti jsou meditace zaměřené na zdokonalování sebekontroly, kázně a klidu. Tato forma buddhismu je základem, který formuje přístup člověka k univerzu. Zde tento znak symbolizuje duchovní část cesty.


Shaolin

   Název klášteru , který byl postaven v létech 420 – 534 n.l. za dynastie WEI. Leží v horském masívu SUNG, v provincii CHE-NAN a je považován za kolébku mnoha bojových systémů. Podle pověsti zde v polovině 6. století n.l. působil TA-MO, který významně ovlivnil zde praktikována bojová umění. Podílel se na vzniku tří sérii cviků: knihy změn svalů a šlach (YI JIN JING ), knihy o kostním morku a promývání mozku (XI SHUI JING) a osmnáct pomocníků LOHANA (LOHAN SHI BA SHOU). Kolem roku 618 n.l. došlo zde ke skloubení fyzických kondičních cvičení,dýchacích technik, kultivace tělesné energie a správné tělesné mechaniky s náboženskou teorii a filosofii Chan. Tento znak symbolizuje fyzický aspekt cesty bojovníka, který je v harmonii s duchovním základem.


Si

   Je naproti tomu slovo, které popisuje společenství či řád, přičemž lze říci, že nejde o řád z teologického pohledu. Toto slůvko zkrátka představuje ucelenost systému a cestu za poznáním především sama sebe.


Dju-Su

   Chan Shaolin Si & Dju Su- forma boje vyvinutá Si-fu Tse Tao, která je součástí Chan Shaolin Si. Velice se přibližuje japonskému Jiu Jitsu. Dju Su není omezeno pouze jedním bojovým stylem, ba naopak. Čerpá z mnoha jiných bojových umění (Judo, Aikido) a existuje v něm velká mnohostrannost technik (kopy, údery, strhy, hody, páky, škrcení). v Dju Su se cvičí využití různých technik v reálné sebeobraně.


Kung-fu

   Je slovo popisující cvičení nebo zcela obecně řečeno je výrazem pro „cvičit se“. Je jedno, jedná-li se zde o bojové cvičení nebo o hru na klavír. Vztah k bojovému popř. válečnému umění vyplývá teprve skrze pojem „DJU SU“.


Historie stylu

   Dovednosti vedoucí v boji k vítězství byly během lidského bytí rozvíjeny a trénovány. Avšak rozšíření a preciznosti bojového umění vděčíme mnichům z kláštera Shaolin. Zejména se těšil důležitosti mnich jménem Bodhidarma (Ta-Mo) 28. následník Gautama Buddhase, jako zakladatel řádu Shaolin. Bodhidarma pocházel z jihoindického Tamulu, lépe řečeno z Kanchipuranu, města v blízkosti Madrasu. Vydal se na cestu do Číny, aby tam rozšiřoval Chan Budhismus. V jeho cestovním zavazadle se nacházely metody jógy a meditací, stejně tak indické bojové systémy „Varma Kalai“ a „Kalaripayat“. Když Bodhidarma okolo roku 520 n. l. (v době dynastie Liang 506–550 n. l.) dosáhl Číny, odebral se na dvůr čínského císaře Liang Wu-Ti. Ten mu poskytl audienci a ptal se jej na jeho požadavky. Pln nadějí se Bodhidarma vyjádřil čínskému císaři. Narazil však na neporozumění a rozhodl se proto cestovat dále, až dorazil do provincie Honan. Zde vystoupil na horu Hao-Shan, do tamnějšího kláštera Shaolin, kde devět let meditoval v jedné jeskyni. Podle ságy se jeho stín vtiskl vtiskl do skály. Ještě dnes je v klášteře Shaolin k zhlédnutí kousek skály s vyobrazením Bodhidarmovy siluety. V jedné z nejzajimavějších pověstí stojí: Bodhidarmovi se během meditace v nejmenované jeskyni zavírali oči. Ze samé zlosti nad svou únavou si uřízl obě víčka a hodil je do prachu. Na tom místě pak vyrostly ze země dva čajovníky. Po devíti letech meditací se stal Bodhidarma prvním patriarchou Chan Budhismu a vyučoval mnichy osmnácti statickým cvičením a dvaceti čtyřem svalovým cvičením, aby si zlepšili svou psychickou a fyzickou kondici. Tak se stal Shaolinský klášter kolébkou asijského bojového umění, kde se Shaolin Kung-Fu vyvíjelo z indických bojových technik a prvků jógy Z Číny se rozšiřovala bojová umění do celého světa. Charakteristické proto je čínské přísloví: " Všechna bojová umění pocházejí ze Shaolinu." Poté, co byl princip CHAN SHAOLIN SI za doby vlády Mao-Tse Tunga téměř vyhlazen, vznikla počátkem 70. let v Německu skupina bojovníků pod vedením asijského profesora Si-Fu Tse Tjero Khana, která vyvolala rozruch po celé Evropě. Následovala vystoupení v německé i mezinárodní televizi. Po nějaké době se vedle 1. Shaolin skupiny vytvořila skupina druhá pod vedením Si-Fu Klause Poestgese (držitele IX. Toanu), z které vznikli četní trenéři. Tréning probíhal ve čtyřech hodinách – sestával se z meditací, statických cvičení, cvičení „dračího“ stylu a cvičení ve dvojicích.